FreeBASIC a QBasic
 

FreeBASIC jako Nástupce
FreeBASIC se profiluje jako oficiální nástupce a kompilátor vyšší úrovně původního MS-DOS a "QuickBASICu", jenž sestavoval BASIC kód, jako snadno čitelný programovací jazyk. Vytvořili jej v roce 1964 John Kemeny a Thomas Kurtz. "QB" měl uživatelsky přívětivé IDE a interpreter (překladač), což umožňovalo velmi lehce psát vlastní aplikace. Tato řada programů dnes oficiálně "pokračuje" ve formě Visual Basic, jenž je součástí programovací sady Microsoft's Visual Studio .NET.


Microsoft a produkty BASIC
Historie Microsoft BASIC sahá daleko před QuickBASIC. Vlastně byl malý BASIC interpreter Microsoftu pro počítače Altair propuštěn v roce 1975, a až do začátku osmdesátých let byl znám jako jazyk dodavatele Microsoft. V té době přenesli svůj základní software na několik různých typů osobních počítačů a dělali s ním docela slušný byznys.

V srpnu 1981 Microsoft, jako svůj další významný krok v BASIC linii, uvolnil "Advanced BASIC" pro IBM's PC-DOS. Tento byl častěji nazýván BASICA, podle názvu svého spustitelného souboru BASICA.EXE. Pro nový MS-DOS vydal Microsoft jako novinku GW-BASIC, který byl z větší části portem BASICA, ale nevyžadoval součásti systému IBM's Basic ROM.

BASICA a GW-BASIC jsou interpretery (překladače). Interpreter čte zdrojový kód a interpretuje-překládá-tlumočí jej krok za krokem počítači do kódu, se kterým si počítač poradí, tedy do strojového kódu. To je užitečné, ale pomalé. V roce 1983 vydal Microsoft Bascom pro MS-DOS. BASCOM kompiluje BASIC zdrojový kód do nativního strojového kódu, který běží mnohem rychleji, než interpretovaný zdrojový kód. Časem přibalili IDE a vydali jako QuickBASIC (v roce 1985).


QuickBASIC
Od roku 1985 do 1992, byl QuickBASIC primární BASIC produkt, vydávaný Microsoftem, užívaný BASCOMem a později Microsoft BASIC Compilerem. V 1991 interpreter zeštíhlil, "QuickBASIC 5.0" byl zabaalen s "MS-DOS 5.0" a vydán jako "QBasic 1.1".

QuickBASIC jako dialekt BASICu poskytuje volný standard pro moderní BASIC kompilátory. Ruší potřebu čísel řádků, jak to vyžadovaly předchozí verze BASICu, začne rozlišovat velká a malá písmena a obsahuje klíčová slova, která jsou v jednoduché angličtině. QuickBASIC také představil runtime knihovnu a defaultní kompilační knihovnu použitelnou pro zdrojový kód s mnoha užitečnými příkazy.

V roce 1991 Microsoft zkombinoval drag-and-drop a GUI designer, vyrobený v roce 1988 s názvem 'Ruby' s QuickBASIC. Tento produkt, nazvaný "Visual Basic", ohlásil začátek konce QuickBASIC. Microsoft vydal poslední verzi QuickBASICu, nazvanou "Visual Basic for DOS", v roce 1992 a jeho vývoj ukončil.


Internet a druhý dech QBasic
"QBasic 1.1" interpreter byl přibalen k MS-DOS a tím byl s každou jeho další verzí distribuován také. Později s příchodem Windows 3.1, následně Windows 95, 98 a ME, kde byl také přibalen, se z něj stal díky obrovské úspěšnosti WIN, nejvíce používaný programovací jazyk, dostupný pod OS WIN.

Když se v půli 90. let stal World Wide Web populární, mnoho programátorů věnovalo své webové stránky právě QuickBASICu, ani ne tak jako nástroji pro aplikace, ale spíše jako platformu pro svá dema a hry. Mnoho přidaných knihoven bylo vytvořeno poté, co Microsoft omezil jeho podporu a protože tato dema a hry byly čím dál komplikovanější, začaly se vytvářet "QB komunity", kde si programátoři navzájem poskytovali programovou i výukovou podporu.. Od poloviny 90. let, přes nové tisíciletí, až po dnešek, se těší QuickBASIC sice zmenšujícímu se, přesto ale stále výraznému zájmu. Dá se říci že jde vlastně o QB kult.

Andre Victor, tvůrce FreeBASIC, byl nejprve na internetu znám, jako autor několika rozšíření QuickBASIC ve formě knihoven. Vytvářel postupy, mající za cíl, zlepšit rychlost operací s plovoucí desetinnou čárkou, zlepšit přístup k internetu, zlepšit použití SVGA grafiky a poskytovat výkonější programovací funkce jazyka QBasic. Koncem léta 2004 pak začal pracovat na 32-bit kompilátoru použitelném s Visual Basic pro DOS.


Narodil se FreeBASIC, veselme se :-)
FreeBASIC byl poprvé naprogramován ve VB-DOS s cílem samostatné kompilace. Jeho syntaxe a runtime knihovny jsou navrženy tak, aby napodobily syntaxe a runtime QB, a to tak dalece, jak je to ve 32-bit prostředí Windows praktické. Oba dialekty jsou z větší části velmi podobné a většina kódu může být přenesena z jednoho na druhý, s malou, nebo dokonce žádnou úpravou, snad z výjimkou prastarých 16-bit DOS rutin, které by musely být přepsány. Výsledný kompilátor sdílí větší podobnost s QB, než jakýkoliv jiný kompilátor, a to včetně Visual Basic.

Nejen vzhledem k tomu, že FreeBASIC je open source a má velmi dobře napsaný kód, ale i díky své podobnosti s QB, je FreeBASIC stále více populární v QB komunitách. Jeho obliba poroste i nadále, neboť nejenže získává stále větší pozornost, ale ve vývoji jsou nové funkce a to znamená veliký příslib pro budocnost.
Král je mrtev... Ať žije král !

Překlad: Gmisiycs 17.2.2016